Nikdy není pozdě na to být tím, kým chceš být.

Září 2018

monstrum?

Sobota v 8:11 nezařazené
Všechna monstra, o kterých jsme si mysleli, že žijou pod našimi posteli jsou vlastně v nás. Chrání nás před rozhodnutím, které se vždy snažíme udělat.
To díky nim jsme takový jaký jsme.
To oni nám mění naše emoce.
Naše chování.
Naše rozhodnuti.
Náš život..

sama

Sobota v 8:10 nezařazené
Ležela jsem v už dost vlažné vode, která byla po okraj vany. V mobilu, který ležel na umyvadle hrála jedna a ta samá písnička.
V hlavě mi přebýhalo tolik myšlenem, ale jedna byla hlavní. Nikdy nebudu na tolik šťastná a vždy budu ta naivní holka, která si bude hrát na tu kamarádku, která v sobě skrývá všechny emoce.
Kamaradka, která se usmívá celý den, ale uvnitř nehorázně trpí.
Která pomáhá kazdemu, kdo tu pomoct potřebuje.
Ta co každému odpustí a dá mu jednu i klidně milion šancí.
,,Láska je lež." Zašeptám v tichosti a pomalu se potopím do vody a chvilku tam zůstanu.
Slyšela jsem hudbu jakoby z dálky.
Chtěla jsem tu ještě zůstat, ale pomalu mi docházel kyslík, takže jsem se chtě nechtě vynořila a nechala kapat vodu z mokrých vlasů.
Dívala jsem se před sebe a stále si onu písničku zpívala v hlavě, ve které už bylo prázdno.
Jako bych na všechno zapoměla.
,,Nikdy neukazuj své pravé emoce na veřejnosti. A to byla pravda.
Nikdy jsem před přáteli nebrečela.
Vždy jsem odešla o něco dál a ujistila se že za mnou nikdo nešel.
Nasadila si sluchátka a až pak nechala slzy stékat po mé tváří na zem.
Nikdo nemusí tušit, že mám slabou osobnost.
Že jsem slabá.
Zahnala jsem všechny ty vzpomínky a vylezla jsem ven z vany.

život můj

Sobota v 8:10 nezařazené
Život ve lži..
Život v pretvářkách..
Život v utrpení a bolestech...
To je můj život.
Hrát si na tu šťastnou celý den.
Schovávat negativní emoce a všem pomáhat..
To jsem já.